content top

Zvuková ekologie

Problematika akustické, respektive hudební ekologie je v našem prostředí nepříliš frekventovaným tématem. Mezi nejpádnější důvody trvalé ignorace této oblasti zřejmě patří její interdisciplinární povaha, která vyžaduje spolupráci odborníků ze zdánlivě nesouvisejících oborů. Patří mezi ně muzikologie, psychologie, ekologie, akustika, fyziologie a další. V našem prostředí se této problematice věnuje pouze hudebně-ekologické sdružení HUDEKOS.

Důsledky nadměrné konzumace hluku pokrývají širokou varietu od snížené schopnosti soustředění, přes nervozitu, sníženou imunitu a nespavost až po trvalá fyziologická poškození sluchu či dokonce ztrátu sluchu.

Z dosavadních výzkumů vyplývá, že většina pedagogů se problematikou hudební ekologie ve výuce zabývá ovšem v latentní formě, kdy např. se žáky a studenty diskutuje o škodlivosti nadměrné intenzity poslechu discmanů, mp3 přehrávačů apod. Poměrně znepokojivým zjištěním je fakt, že s klíčovými pojmy spadajícími do oblasti hudební ekologie se v praxi nesetkala celá třetina respondentů (33,3%). Naprostá většina dotázaných pedagogů (98,9%) se domnívá, že v rámci hudební výchovy by se mělo o škodlivosti hudebního hluku se žáky hovořit, přičemž téměř polovina respondentů považuje prostor v učebnicích hudební výchovy věnovaný této diskuzi za malý (48,3%) a 23,0% tvrdí, že učebnice se této problematice nevěnují vůbec.

Budeme-li současnou situaci posuzovat z hlediska dějin hudby 20. století, nemůžeme ji skutečně ani v nejmenším označit za uspokojivou. Požadavek analytického naslouchání našemu prostředí se objevuje už u italských futuristů (v desátých letech století), v těsně poválečné historii u Pierra Schaeffera a dalších. Teprve v nedávných letech začaly do naší hudební výchovy pronikat tendence, které lze považovat za první vlaštovky nového pohledu na naše akustické okolí.

Do této kategorie patří např. projekt Slyšet jinak podporovaný JAMU v Brně a UP v Olomouci, zpracovávající podněty obdobného rakouského předchůdce Klangnetze. Projekty učí žáky pracovat se zvuky našeho prostředí, buď prostřednictvím jejich nahrávání a následné práce s nimi nebo autonomní kreativní činností žáků, kteří zjišťují, že zvuk lze vytvářet prostřednictvím předmětů denní potřeby a že vytváření strukturovaných celků z těchto zvuků nemusí být výsadou skladatelů či zvukových techniků. Hluk nás díky industrializaci a mechanizaci práce i pohybu provází od 19. století, ale zatímco hudba jej objevila začátkem 20. století, hudební výchova jej tvrdošíjně ignorovala přinejmenším do začátku století následujícího.

Jedním z cílů OSSC je rozvíjení tohoto, u nás poměrně okrajového oboru formou osvěty, diskuzí a přednášek.

Zanechte komentář

Musíte být přihlášen to post a comment.

Premium Wordpress Themes Free Wordpress Themes